10.02.2008 Pavel Sklenář

V první volbě prezidenta poslanci a senátoři předvedli v přímém přenosu trapné představení a nechutným způsobem ukázali voličům způsob své práce. 

Politické šachy v pátek večer zabránily třetímu kolu a dokonce i vyhlášení výsledků právě ukončeného kola druhého. Obstrukcí pomohla ČSSD ústy pana Haška prosadit nelogický páteční konec veřejné volby, do sobotního ukončení první volby získali drsní zákonodárci čas na přesvědčování těch slušnějších a méně viditelných. Pár minut na třetí kolo si naši volení zástupci našli až v sobotu po obědě, tři z nich to z různých důvodů nestihli.

Výsledky první a druhé volby potvrdily vyrovnanost obou kandidátů tak, jak předvídaly průzkumy veřejného mínění voličů. V třetí volbě komunističtí volitelé nevolili nikoho. Stalo se to, co KSČ avizovala: v první volbě nepreferujeme ani Klause, ani Švejnara. Komunisti byli jedinými vítězi v první volbě. Dnes nám jinými slovy sdělili, že sice Klause volit nebudou, ale za prezidenta ho chtějí. Pomůže jim k tomu třeba Bobošíková. Alespoň víme, na čem jsme.

V přímém přenosu zazářil předsedající, bývalý traktorista Miloslav Vlček. Mé sympatie si však nejvíce získal kníže Karel Schwarzenberg, byl nejvíce otrlý. Neschopnost dohody mezi elitou národa se projevila i v takových maličkostech, jako je správné sečtení hlasů při volbě. Prosadili si veřejnou volbu bez jmenovitého hlasování a bez kontroly počtu hlasů. Jen diletant neví, že počet přítomných se rovná počtu hlasujících pro a proti plus počet nehlasujících volitelů, které pro (ne)jistotu vůbec nepočítali. Při obstrukcích dokonce uvedli, že by někdo mohl hlasovat pro oba kandidáty na prezidenta, a tak by bylo možné mít prezidenty dva!

Odporné představení vyvolených je normální, neveřejné schůze zákonodárců jsou údajně ještě nechutnější a horší. Proto jsou naše zákony takový paskvil. Není potřeba volit naše představitele jinak, bez vlivu stranických aparátů a s omezením jejich výhod nadlidí?